Lukostřelba - zde je čas se naprosto zklidnit, prudce zabrzdit emoce, pravidelně dýchat, koncentrovat svoji mysl na cíl, pokusit se zklidnit ruce, byť mohou být stále roztřesené z absolvovaných lanových překážek, pak zatajit dech a pustit tětivu...

Ačkoliv se to může jevit jako jednoduché a přirozené, není to až tak snadné. Samozřejmě, na terč, kde jsou vyznačeny kruhy, které se směrem do středu zmenšují, a který se nehýbe a stojí velmi blízko, na ten se střílí jednoduše.

..............................První šíp často letí mimo, ale s každým dalším se středový bod blíží a blíží, zkrátka, prvním výstřelem se seznámíte s lukem, zorientujete se a pak už se jen zlepšujete. K natažení tětivy musíte také vyvinout nějakou-pokud chcete střílet na větší vzdálenost, tak ne zrovna malou, sílu, aby měl šíp dostatečnou rychlost a nespadl dva metry od střelce. Střílí se do polystyrenového terče, který je vzdálený asi 6 metrů.

Inu, někoho tento sport třeba nadchne natolik, že se začne věnovat lukostřelbě ne na rekreační, nýbrž na sportovní úrovni...

Bezpečnost

V žádném případě se nesmí zapomínat na bezpečnost, protože takový šíp dokáže na lidském těle zanechat pořádné škody, proto se nikdy nepohybujeme před střelcem, když v ruce luk drží a už vůbec ne, když míří!!! Všichni stojí za střelcem a když má někdo v úmyslu vykonat jakýkoliv pohyb, který by mohl ohrozit jeho bezpečnost, tak to oznámí, střelec skloní luk a pak teprve je možné začít něco činit.

Střelec však sám musí také dbát na bezpečnost ostatních, což znamená, že se se šípem nerozmachuje a neotáčí a když už má nataženou tětivu, tak míří a hledí směrem k terči a za žádných okolností se neotáčí k divákům! Za terčem se nachází bezpečnostní síť, která brání nežádoucím přeletům šípů přes středisko...